Seznam a působení jedů
D&D 3.Xe
Popis nejčastějších (nebo nejzajímavějších) jedů, s nimiž se postavy mohou ve Středozemi setkat.
Napsal Rytíř
O poněkud odlišném působení jedů na Ardě už jsem se zmiňoval v článku určeném pro hráče (viz Jedy). Vrhněme se tedy rovnou na podrobnější popis jedů, které má DM ve Středozemi k dispozici.
Černý dech
Mezi Umbarskými piráty si vysloužil poetický název Gondorská zhouba, protože jim pomohl zahubit již nejednu posádku gondorské lodě. Je to velmi jemný, lehký černý prášek, který zhoubně působí na dýchací soustavu všech živých tvorů. Kdo se prášku nadechne, dostane nejprve kašel, potom přichází potíže s dýcháním, které bez pomoci končí obvykle udušením. K nepříteli se dopravuje v křehkých hliněných nádobách (vrhnou se k němu, aby se o něj nebo v jeho nejbližší blízkosti rozbily) anebo, při touze po masivnějším nasazení, ve speciálně vyrobených soudcích; ty se používají nejčastěji při dobývání lodí, ale s úspěchem se dají použít i při dobývání.
Výroba tohoto jedu je časově náročná a nákladná, protože se dělá z oddenků rostliny pocházející z dalekého jihu. Do Umbaru se vozí již nasušené. Musí se namočit do speciální lázně a nechat v ní tak dlouho, až se zcela rozpustí a vznikne bělavý roztok. Ten se potom nechá pomalu, přirozenou cestou vysušit (výpary z něj jsou jedovaté, je proto třeba maximální opatrnosti). Šedivý prášek, který zůstane, se opět zalije tou samou lázní. Celý proces zalití a vysoušení se opakuje, dokud nezůstane na dně jemný, úplně černý prášek. Ten se musí velmi opatrně sesypat do požadované nádoby. Celá výroba trvá obvykle necelé dva měsíce a soudek Gondorské zhouby, který dokáže pojmout prach působící na oblast 10x10 metrů, stojí v Umbaru 150 st.Chaluha
Tento velmi silný jed na zbraň je legendou mezi vrahy a traviči z Umbaru. Je extrémně náročný na přípravu. Vyrábí se z několika druhů jedovatých mořských tvorů, které není jednoduché ani ulovit, ani následně zbavit požadované suroviny. Mnozí pochybují, zda Chaluha vůbec existuje; pouze zasvěcení vědí, že ano. Kdysi byla velmi proslulá a obávaná, v běhu neklidných let Umbaru však bylo tajemství její výroby na dlouhou dobu ztraceno.
Nedávno však postup na její výrobu ve starých svitcích objevil pobočník jednoho z Umbarských pánů, jeho synovec Ustakar. Protože ovládá magii a v jedech se velmi dobře vyzná, dokázal Chaluhu vyrobit. Nebyl si ale jist její účinností, prodal ji tedy přes prostředníky dvěma zájemcům o spolehlivý jed. Výsledky byly takové, že věhlas Chaluhy překročil v travičských kruzích ihned veškeré jiné zboží a Ustakar si může za jednu dávku diktovat takřka jakoukoliv cenu. Neprodává jí za peníze, ale za služby - jak pro svého pána, tak tajně i pro sebe; připravuje se na převzetí strýcova rodu...
Jakmile se dostane do krve, Chaluha způsobuje takřka okamžitou paralýzu naprosto všech svalů, tedy i zástavu srdce a plic. Oběť není již v prvním kole po otrávení schopna křičet, prudší pohyby jí dělají velké potíže a jen napomáhají ještě rychlejšímu šíření jedu. Pokud zemře, oběť jeví známky přirozeného úmrtí na zástavu srdce. Jediné poznávací znamení jedu je zelené, jakoby zhnisané nejbližší okolí rány, kde byl jed vpraven do těla.
Výroba jedné dávky (což je jedna kapka husté, zelené tekutiny) trvá Ustakarovi skoro 2 týdny a stojí ho 100 Zk, proto s ní opravdu šetří!Hadí jazyk
Oblíbený jed skřetů z Mlžných hor. Připravují ho z váčků velmi jedovaté skalní zmije, kterou si kvůli tomu chovají ve svých brlozích. Vaření tohoto jedu je proces sice jednoduchý, ale náročný na čas - teprve po třech dne nepřetržitého varu změní vytvořená řídká kaše barvu z neurčitě šedavé na tmavě hnědou a poněkud zhoustne. Po vychladnutí ztuhne v pastu, která se snadno přenáší i skladuje. Dá se dokonce bez následků sníst, pokud by někdo by tak bláhový a zkoušel to. Není moc dobrá :) Je určena na zbraně, před aplikací je pastu třeba nahřát, aby roztála opět v hustou, tmavou tekutinu. Do ní se namočí hrot zbraně, jed po zaschnutí vytvoří tenký povlak. Jakmile se ostří dostane do rány, částečky pasty se odlomí a jed se dostane do krve oběti, kde začne působit.
Po 10 minutách po otrávení má postava pocit horkosti, začíná se lehce potit a špatně se jí dýchá. Po 20 minutách cítí slabost na prsou a jdou na ní mdloby. Jed není tak silný, aby dokázal zabít zdravého muže, zraněné nebo děti však udolat dokáže.Pavoučí slina
Tento silný jed používají skřeti z Mordoru, zejména pak z oblasti Cirith Ungdolu a Minas Morgul. Vyrábí se z kořenů plazivé rostliny rostoucí v temných jeskyních Hor stínu. Působí velmi rychle a jistě. Aplikuje se na zbraně, je tekutý, takže ostří nebo hrot je třeba namočit těsně před bojem. Stačí ovšem pouhé škrábnutí do krve, aby se oběti po chvilce začala motat a třeštit hlava. Je velice obtížné se na něco soustředit, postava často blábolí a má vidiny.
Tento jed oběti uspává - pokud klesne Int postavy na 0, upadá do neklidného spánku plného zlých snů, z nichž se však nedokáže probudit dříve, než za jednu hodinu. Jakmile se probudí, Int začne opět stoupat na původní hodnotu, rychlostí 1 bodu za 1 minutu.
Pokud je postava otrávena tímto jedem dvakrát za sebou během krátké doby (v rámci 24 hodin), hrozí jí trvalé následky. Po probuzení z následků druhého působení Pavoučí sliny musí postava házet na záchranu na Výdrž vůči TO jedu; když neuspěje, ztrácí natrvalo 1 bod Int. Toto pravidlo platí pro každé další působení sliny v rámci jednoho dne od posledního použití jedu na postavu.Polibek kobry
Tento silný jed na zbraň vyrábějí šamani divokých kmenů z Dálného Haradu. Postup výroby ani ingredience nejsou na severu Středozemě známy - do Harondoru a Umbaru se dostává spletitou stezkou karavan a obchodníků s otroky; je zde oblíbený, i kdy je drahý, protože je rychlý, spolehlivý a dobře se používá. Dodává se jako hustá pasta, kterou je možné potřít libovolné ostří nebo hrot zbraně. Je účinný, dokud se nesetře zásahem nebo zcela nevyschne, což trvá velmi dlouho, hodiny nebo i dny, v závislosti na počasí. Pokud po týdnech nošení vyschne jed natolik, že ho již nejde mazat na zbraně, postavy znalé toho tajemství dokáží polibek kobry znovu zředit a obnovit jeho účinnost v neztenčené míře. Pokus ředit ho obyčejnou vodou jed znehodnotí, jeho účinek je poloviční a vysychá velmi rychle, přičemž násobné ředění vodou již není možné, jed po druhém ředění vodou zcela ztrácí účinnost.
Polibek kobry způsobuje selhání srdce; již chvilku po zásahu začne oběti prudce bít srdce. Dostaví se pocity slabosti a mžitky před očima. Krev buší ve spáncích, oběti se podlamují kolena a v posledním stádiu už obvykle jen lapá po dechu. Je známo, že silní válečníci dokáží polibek kobry přežít (mezi černými otroky-válečníky se vypráví legendy o tajném inicializačním rituálu vyvolených válečníků, kteří musí Polibek kobry přežít), ale i ty oslabí natolik, že jsou pak snadnou kořistí nepřátel.Vosí žahnutí
Další silný jed mordorských skřetů, zejména těch z oblasti Hory osudu. Aplikuje se na zbraně, je bezbarvý a řídký, na vzduchu rychle tuhne a ztrácí své účinky (do 10 minut po vystavení čerstvému vzduchu ztuhne a už není jedovatý); ostří nebo hrot zbraně je tedy třeba namočit těsně před bojem. Stačí pouhé škrábnutí do krve, aby se oběti takřka vzápětí začaly třást údy a slábnout jí zrak. Koordinace pohybů se rapidně zhoršuje, celé tělo tuhne. Jed obvykle oběť úplně paralyzuje, může se však stát, že výjimečně zdatní válečníci se dokáží i po plném projevu jedu hýbat - ovšem jen pomalu a ztuhle, rozhodně nejsou schopni běhat nebo naplno bojovat.
Jedná se o vzácný jed, který se vyrábí se z velkých, jedovatých mordorských much. Postup znají pouze zkušení skřetí traviči - do listů jedovaté, plazivé rostlinky, rostoucí v okolí těch několika málo zdrojů vody, které jsou v centrálním Mordoru, se musí zabalit přesný počet živých mordorských much. Spolu s listy se rozdrtí na kaši a šťáva se vymačká do připravené nádoby. Pak se nechá dva až tři týdny kvasit (podle okolní teploty) a když změní barvu a napění, zředí se speciálně vypálenou skřetí ohnivou vodou, čímž ztratí barvu a po hodině míchání začne být citlivý na kontakt se vzduchem - tuhne na něm. Musí se proto ve vhodný okamžik přestat míchat a rozlít do hermeticky uzavřených měchů a nádobek.
Much je v Mordoru dost a dost, ovšem onen zvláštní druh břečťanu není příliš hojný - proto se jedná o poměrně vzácný jed. K dispozici ho mají jen privilegovaní skřeti a pouze oni s ním umí zacházet.
| Název | Doba projevu | TO | Poškození |
|---|---|---|---|
| Černý dech | 5 kol | 18 | 2k6 Sil |
| Hadí jazyk | 20 minut | 14 | 1k6 Odl |
| Chaluha | 2 kola | 28 | 3k6 Obr, 3k6 Sil |
| Pavoučí slina | 1 minuta | 20 | 2k6 Int |
| Polibek kobry | 5 kol | 19 | 2k6 Sil |
| Vosí žahnutí | 3 kola | 17 | 3k6 Obr |
Mezi Umbarskými piráty si vysloužil poetický název Gondorská zhouba, protože jim pomohl zahubit již nejednu posádku gondorské lodě. Je to velmi jemný, lehký černý prášek, který zhoubně působí na dýchací soustavu všech živých tvorů. Kdo se prášku nadechne, dostane nejprve kašel, potom přichází potíže s dýcháním, které bez pomoci končí obvykle udušením. K nepříteli se dopravuje v křehkých hliněných nádobách (vrhnou se k němu, aby se o něj nebo v jeho nejbližší blízkosti rozbily) anebo, při touze po masivnějším nasazení, ve speciálně vyrobených soudcích; ty se používají nejčastěji při dobývání lodí, ale s úspěchem se dají použít i při dobývání.
Výroba tohoto jedu je časově náročná a nákladná, protože se dělá z oddenků rostliny pocházející z dalekého jihu. Do Umbaru se vozí již nasušené. Musí se namočit do speciální lázně a nechat v ní tak dlouho, až se zcela rozpustí a vznikne bělavý roztok. Ten se potom nechá pomalu, přirozenou cestou vysušit (výpary z něj jsou jedovaté, je proto třeba maximální opatrnosti). Šedivý prášek, který zůstane, se opět zalije tou samou lázní. Celý proces zalití a vysoušení se opakuje, dokud nezůstane na dně jemný, úplně černý prášek. Ten se musí velmi opatrně sesypat do požadované nádoby. Celá výroba trvá obvykle necelé dva měsíce a soudek Gondorské zhouby, který dokáže pojmout prach působící na oblast 10x10 metrů, stojí v Umbaru 150 st.Chaluha
Tento velmi silný jed na zbraň je legendou mezi vrahy a traviči z Umbaru. Je extrémně náročný na přípravu. Vyrábí se z několika druhů jedovatých mořských tvorů, které není jednoduché ani ulovit, ani následně zbavit požadované suroviny. Mnozí pochybují, zda Chaluha vůbec existuje; pouze zasvěcení vědí, že ano. Kdysi byla velmi proslulá a obávaná, v běhu neklidných let Umbaru však bylo tajemství její výroby na dlouhou dobu ztraceno.
Nedávno však postup na její výrobu ve starých svitcích objevil pobočník jednoho z Umbarských pánů, jeho synovec Ustakar. Protože ovládá magii a v jedech se velmi dobře vyzná, dokázal Chaluhu vyrobit. Nebyl si ale jist její účinností, prodal ji tedy přes prostředníky dvěma zájemcům o spolehlivý jed. Výsledky byly takové, že věhlas Chaluhy překročil v travičských kruzích ihned veškeré jiné zboží a Ustakar si může za jednu dávku diktovat takřka jakoukoliv cenu. Neprodává jí za peníze, ale za služby - jak pro svého pána, tak tajně i pro sebe; připravuje se na převzetí strýcova rodu...
Jakmile se dostane do krve, Chaluha způsobuje takřka okamžitou paralýzu naprosto všech svalů, tedy i zástavu srdce a plic. Oběť není již v prvním kole po otrávení schopna křičet, prudší pohyby jí dělají velké potíže a jen napomáhají ještě rychlejšímu šíření jedu. Pokud zemře, oběť jeví známky přirozeného úmrtí na zástavu srdce. Jediné poznávací znamení jedu je zelené, jakoby zhnisané nejbližší okolí rány, kde byl jed vpraven do těla.
Výroba jedné dávky (což je jedna kapka husté, zelené tekutiny) trvá Ustakarovi skoro 2 týdny a stojí ho 100 Zk, proto s ní opravdu šetří!Hadí jazyk
Oblíbený jed skřetů z Mlžných hor. Připravují ho z váčků velmi jedovaté skalní zmije, kterou si kvůli tomu chovají ve svých brlozích. Vaření tohoto jedu je proces sice jednoduchý, ale náročný na čas - teprve po třech dne nepřetržitého varu změní vytvořená řídká kaše barvu z neurčitě šedavé na tmavě hnědou a poněkud zhoustne. Po vychladnutí ztuhne v pastu, která se snadno přenáší i skladuje. Dá se dokonce bez následků sníst, pokud by někdo by tak bláhový a zkoušel to. Není moc dobrá :) Je určena na zbraně, před aplikací je pastu třeba nahřát, aby roztála opět v hustou, tmavou tekutinu. Do ní se namočí hrot zbraně, jed po zaschnutí vytvoří tenký povlak. Jakmile se ostří dostane do rány, částečky pasty se odlomí a jed se dostane do krve oběti, kde začne působit.
Po 10 minutách po otrávení má postava pocit horkosti, začíná se lehce potit a špatně se jí dýchá. Po 20 minutách cítí slabost na prsou a jdou na ní mdloby. Jed není tak silný, aby dokázal zabít zdravého muže, zraněné nebo děti však udolat dokáže.Pavoučí slina
Tento silný jed používají skřeti z Mordoru, zejména pak z oblasti Cirith Ungdolu a Minas Morgul. Vyrábí se z kořenů plazivé rostliny rostoucí v temných jeskyních Hor stínu. Působí velmi rychle a jistě. Aplikuje se na zbraně, je tekutý, takže ostří nebo hrot je třeba namočit těsně před bojem. Stačí ovšem pouhé škrábnutí do krve, aby se oběti po chvilce začala motat a třeštit hlava. Je velice obtížné se na něco soustředit, postava často blábolí a má vidiny.
Tento jed oběti uspává - pokud klesne Int postavy na 0, upadá do neklidného spánku plného zlých snů, z nichž se však nedokáže probudit dříve, než za jednu hodinu. Jakmile se probudí, Int začne opět stoupat na původní hodnotu, rychlostí 1 bodu za 1 minutu.
Pokud je postava otrávena tímto jedem dvakrát za sebou během krátké doby (v rámci 24 hodin), hrozí jí trvalé následky. Po probuzení z následků druhého působení Pavoučí sliny musí postava házet na záchranu na Výdrž vůči TO jedu; když neuspěje, ztrácí natrvalo 1 bod Int. Toto pravidlo platí pro každé další působení sliny v rámci jednoho dne od posledního použití jedu na postavu.Polibek kobry
Tento silný jed na zbraň vyrábějí šamani divokých kmenů z Dálného Haradu. Postup výroby ani ingredience nejsou na severu Středozemě známy - do Harondoru a Umbaru se dostává spletitou stezkou karavan a obchodníků s otroky; je zde oblíbený, i kdy je drahý, protože je rychlý, spolehlivý a dobře se používá. Dodává se jako hustá pasta, kterou je možné potřít libovolné ostří nebo hrot zbraně. Je účinný, dokud se nesetře zásahem nebo zcela nevyschne, což trvá velmi dlouho, hodiny nebo i dny, v závislosti na počasí. Pokud po týdnech nošení vyschne jed natolik, že ho již nejde mazat na zbraně, postavy znalé toho tajemství dokáží polibek kobry znovu zředit a obnovit jeho účinnost v neztenčené míře. Pokus ředit ho obyčejnou vodou jed znehodnotí, jeho účinek je poloviční a vysychá velmi rychle, přičemž násobné ředění vodou již není možné, jed po druhém ředění vodou zcela ztrácí účinnost.
Polibek kobry způsobuje selhání srdce; již chvilku po zásahu začne oběti prudce bít srdce. Dostaví se pocity slabosti a mžitky před očima. Krev buší ve spáncích, oběti se podlamují kolena a v posledním stádiu už obvykle jen lapá po dechu. Je známo, že silní válečníci dokáží polibek kobry přežít (mezi černými otroky-válečníky se vypráví legendy o tajném inicializačním rituálu vyvolených válečníků, kteří musí Polibek kobry přežít), ale i ty oslabí natolik, že jsou pak snadnou kořistí nepřátel.Vosí žahnutí
Další silný jed mordorských skřetů, zejména těch z oblasti Hory osudu. Aplikuje se na zbraně, je bezbarvý a řídký, na vzduchu rychle tuhne a ztrácí své účinky (do 10 minut po vystavení čerstvému vzduchu ztuhne a už není jedovatý); ostří nebo hrot zbraně je tedy třeba namočit těsně před bojem. Stačí pouhé škrábnutí do krve, aby se oběti takřka vzápětí začaly třást údy a slábnout jí zrak. Koordinace pohybů se rapidně zhoršuje, celé tělo tuhne. Jed obvykle oběť úplně paralyzuje, může se však stát, že výjimečně zdatní válečníci se dokáží i po plném projevu jedu hýbat - ovšem jen pomalu a ztuhle, rozhodně nejsou schopni běhat nebo naplno bojovat.
Jedná se o vzácný jed, který se vyrábí se z velkých, jedovatých mordorských much. Postup znají pouze zkušení skřetí traviči - do listů jedovaté, plazivé rostlinky, rostoucí v okolí těch několika málo zdrojů vody, které jsou v centrálním Mordoru, se musí zabalit přesný počet živých mordorských much. Spolu s listy se rozdrtí na kaši a šťáva se vymačká do připravené nádoby. Pak se nechá dva až tři týdny kvasit (podle okolní teploty) a když změní barvu a napění, zředí se speciálně vypálenou skřetí ohnivou vodou, čímž ztratí barvu a po hodině míchání začne být citlivý na kontakt se vzduchem - tuhne na něm. Musí se proto ve vhodný okamžik přestat míchat a rozlít do hermeticky uzavřených měchů a nádobek.
Much je v Mordoru dost a dost, ovšem onen zvláštní druh břečťanu není příliš hojný - proto se jedná o poměrně vzácný jed. K dispozici ho mají jen privilegovaní skřeti a pouze oni s ním umí zacházet.
Napsal Rytíř
13.05.2007
Podobné články